chtěl bych využít této příležitosti, předně vás všechny co nejsrdečněji pozdravit a poděkovat vám za práci odvedenou v zimním semestru. Moc dobře si uvědomuji, že situace není vůbec snadná pro studenty, ale ani pro vás, zaměstnance, ať už jste akademici nebo nevědečtí pracovníci. Děkuji za to, že dodržujete všechna nezbytná opatření, a přitom zvládáte svou práci na jedničku.
Jenom díky vašemu nasazení se můžeme posouvat dál, kupředu. Jsem moc hrdý, že mám v týmu špičkové pracovníky, kterým se v jejich oborech daří.
V návaznosti na opatření Ministerstva zdravotnictví ČR je počínaje středou 17. března povoleno vstupovat na pracoviště naší fakulty i celé MU pouze těm zaměstnancům, kteří disponují negativním PCR nebo antigenním testem na COVID-19ne starším sedmi dnů.
Tento test může být proveden jak v odběrovém zařízení, tak samotestem. Bez ohledu na výsledek testu je zaměstnanec povinen bezodkladně po jeho provedení vložit informace o provedeném testu do systému INET.
Výjimku mají zaměstnanci, kteří již onemocnění prodělali (během posledních 90 dní) či již byli očkováni.
Slovenský astrofyzik Norbert Werner, který působí na na našem Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, získal Cenu Ignaze L. Liebena, známou jako "rakouská Nobelova cena". Ocenění, které Rakouská akademie věd uděluje každoročně mladým vědcům v oblasti molekulární biologie, chemie nebo fyziky, obdržel Werner za přínos k rentgenové astronomii.
Děkan Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Kašparovský se stal místopředsedou pro oblast vědy a výzkumu Rady vysokých škol (RVŠ). Zaměří se na implementaci metodiky 17+ včetně finančních konsekvencí a na nastavení nových operačních programů EU.
„Hlavním tématem v rámci financování vědy a výzkumu na vysokých školách bude využít výsledky metodiky 17+ pro odpovídající rozdělení mezi instituce se zohledněním excelence ve výzkumu. U operačních programů bude důležité zacílit financování na strategické cíle ČR s ohledem na aktuální situaci,“ uvedl. Řešit chce i snížení administrativní zátěže při získávání prostředků na výzkum.
Personální oddělení informuje
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Přírodovědecká fakulta poskytuje dlouhodobě svým zaměstnancům bezplatné očkování proti klíšťové encefalitidě. Očkování probíhá celoročně, zajišťuje ho náš smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb MUDr. Věra Přibylová.
Zaměstnanci, kteří mají o očkování zájem, se přihlašují prostřednictvímočkovacího kalendáře(v dolní části stránky). Volné termíny jsou ordinací doplňovány průběžně po celý rok, hlásit se lze až měsíc předem, a to kliknutím na požadovaný volný termín a volbou typu vakcíny (1. dávka, 2. dávka, 3. dávka po 5-12 měsících nebo přeočkování po 3-5 letech).
V případě, že půjdete na očkování druhé nebo dalších dávek, přineste si prosím s sebou svůj očkovací průkaz, aby bylo možné zjistit, kdy a jakou vakcínu skutečně potřebujete.
Nevíme, co nás ještě čeká. Proto je důležité podporovat kvalitní základní výzkum a být připraveni, říká Jaroslav Koča
Profesní dráha strukturního biologa Jaroslava Koči je více než čtyři desítky let spjata s PřF MU. Dlouholetý ředitel Národního centra pro výzkum biomolekul, jehož vznik inicioval, a dosavadní vědecký ředitel CEITEC působil i na řadě zahraničních pracovišť, na několika dlouhodobě (Norsko, Francie a USA).
Získal a vedl několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Bohaté zkušenosti, které získal na MU, mu nyní pomohou v nové funkci předsedy Grantové agentury ČR.
Děkujeme všem zaměstnankyním a zaměstnancům fakulty, kteří se na přípravě podíleli. Dalším milníkem projektu bude příprava na recertifikaci fakulty koncem roku 2023.
Tým vědců z Loschmidtových laboratoří výzkumného centra RECETOX a Ústavu experimentální biologie (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity) pod vedením prof. Zbyňka Prokopa, společně s kolegy z ETH v Curychu, vyvinul novou mikrofluidní platformu umožňující rychlý a efektivní výzkum enzymů. Enzymy jsou biomolekuly urychlující chemické reakce a používají se v moderním průmyslu a biomedicíně. Podrobná znalost enzymů a jejich vlastností pomáhá při navrhování a syntéze jejich nových variant, které pak najdou využití při vývoji léčiv nebo neutralizaci toxických látek v životním prostředí. Nově publikovaná metoda se již nyní systematicky využívá například při studiu evoluce bioluminiscenčních enzymů nebo při vývoji nových trombolytik, neboli léků proti tvorbě krevních sraženin, určených pro léčbu mrtvice. Výsledky výzkumu vydal prestižní časopis Chem (Cell Press), který patří k předním odborným časopisům v oboru chemie.
Cílem dotazníku je sesbírat data napříč Masarykovou univerzitou o tom, jakým výzkumným aktivitám spojených s COVID-19 se vědci a jejich týmy věnují. Víte o takových aktivitách? (Může se jednat o řízení či zapojení do studií, různých projektů, vydání publikací, o zapojení do vývoje či testování... a mnoho dalšího.) Dejte nám, prosím, vědět skrze formulář níže. Budeme také rádi, když nám pomůžete formulář dále šířit.
Vědci z naší fakulty se podíleli na vývoji nové technologie pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody a tedy i najít využití v praxi.
Na konci roku 2020 vzniklo na základě potřeb jednotlivých ústavů naší fakulty v internetovém klubu v areálu Kotlářská nové nahrávací a streamovací centrum. Jeho cíl je jednoduchý – pokrytím kvalitní (doposud) chybějící techniky by mělo v prvé řadě zefektivnit distanční výuku, v budoucnu jej bude možné využít také při prezenční výuce. V obou případech se očekává, že by centrum mělo napomoci zvýšení úspěšnosti studentů PřF MU u zkoušek.
Experti z našeho Ústavu antropologie začali počátkem tohoto roku řešit nový projekt A.D.A.P.T. (Antropologická Databáze Proporcí Těla). Jeho cílem je zkoumat tvar a složení těla české populace a navíc navrhnout nástroje, které by měly pomoci tyto údaje zaznamenávat, hodnotit a následně také archivovat a sdílet. Vytvořená metodika a prostředí by měly odborné veřejnosti napomoci s vývojem, optimalizací a výrobou prostředků tělesné ochrany (např. respirátorů, ochranných štítů nebo třeba ochranných overalů pro pracovníky v první linii), určených přímo pro českou populaci.
Odborníci z Ústavu geologických věd naší fakulty se podíleli na objevu a popisu nového minerálu, který dostal název dobšináit. Z mineralogického hlediska je koncovým členem roselitové skupiny s dominantním zastoupením vápníku. Má bílou až světle růžovou barvu, která je způsobená příměsí kobaltu. Nalezen byl u města Dobšiná v Košickém kraji na Slovensku a jedná se již o 23. nový minerál, který byl nalezen na území Slovenské republiky.
První nanosatelit na detekci záblesků gama záření začal fungovat na oběžné dráze. Mini družici nesoucí nový detektor s označením GRBAlpha, na jehož vývoji spolupracovali maďarští, čeští, japonští a slovenští vědci a konstruktéři, vynesla do vesmíru 22. 3. raketa Sojuz. Oproti plánům byl start rakety z Bajkonuru od dva dny odložen kvůli technickým potížím s raketou. Už necelých 15 hodin po startu se vědeckému týmu pod vedením Norberta Wernera z našeho Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.
Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v úterý dne 15. prosince na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenovací dekrety 80 profesorů. Nově jmenovanými profesory jsou také Milan Gelnar a Jan Paseka z naší fakulty. Gratulujeme!
Novou spin-off společnost pod názvem CasInvent Pharma, a.s. založila v uplynulých dnech Masarykova univerzita ve spolupráci investičním partnerem i&i Prague, s.r.o. s cílem umožnit další vývoj nových sloučenin, které by se mohly uplatnit coby léčiva na některé typy leukémií, lymfomů a solidních nádorů. Společnost bude testovat sloučeniny, které blokují enzym kasein kinázu 1 (CK1), která je mimo jiné zodpovědná za migraci leukemických buněk do lymfatických orgánů.
Milan Novák vystudoval odbornou geologii na Přírodovědecké fakultě MU. Po studiu pracoval v mineralogicko-petrografickém oddělení v Moravském zemském muzeu (MZM). V letech 1999–2002 byl vedoucím Katedry mineralogie, petrologie a geochemie, PřF MU; v letech 2003–2007 a v letech 2016−2017 byl ředitelem Ústavu geologických věd, PřF MU. Profesně se zaměřuje zejména na systematickou mineralogii a minerogenetické procesy. Má velmi bohatou ediční praxi, organizoval řadu mezinárodních vědeckých konferencí a dlouhodobě je zapojen v mezinárodní vědecké spolupráci.
Společnost Artios Pharma Ltd. a společnost Merck KGaA nedávno oznámily tříletou výzkumnou spolupráci s cílem objevit a vyvinout několik nových léků na rakovinu. Využijí k tomu i výsledky spolupráce s Masarykovou univerzitou.
MU a FNUSA-ICRC budou spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu
Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity (MU) Martina Bareše, ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU Šárky Pospíšilové a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu. Více informací.
Grantová agentura Masarykovy univerzity poprvé udělila ocenění v nové soutěži MUNI Scientist. Ta bude oceňovat vědce za špičkové výsledky a významné počiny v oblasti výzkumu. V polovině prosince převzalo diplom a také peněžní odměnu prvních 37 vědců a jejich vědeckých týmů z pracovišť napříč univerzitou. Udělila je prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová.
Ocenění MUNI Scientist pro naši fakultu získali Luděk Bláha; Vítězslav Bryja a Pavlína Janovská; Jiří Damborský, Zbyněk Prokop, Martin Marek, David Bednář a Stanislav Mazurenko; Jiří Fajkus; Jana Klánová; Petra Urbanová a Mikoláš Jurda (+ Helena Lukášová a Ctibor Ostrý z Fakulty informatiky MU a Filozofické fakulty MU); Norbert Werner.
Významný úspěch zaznamenala první biotechnologická spin-off firma Masarykovy univerzity Enantis, která nedávno uzavřela licenční smlouvu s předním světovým distributorem produktů pro vědu a výzkum. Díky tomu se zvýší objem výroby patentově chráněného fibroblastového růstového faktoru pod názvem FGF2-STAB, který se tak dostane do laboratoří po celém světě. Příjmy z jeho prodejů poplynou také na MU.
Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty MU v podzimním semestru 2020 realizovala celkem 12 workshopů a seminářů zaměřených na oblast práce s informacemi, které vedli naši knihovníci i externí odborníci. Projekt nazvaný „Podpora doktorandských studentů v rozvoji informační gramotnosti a akademických dovedností“ (MUNI/FR/1135/2019)se podařilo uskutečnit díky podpoře Fondu rozvoje MU.
Vítězslav Bryja: Vědeckou výzvu pro mě představují signální dráhy proteinů a mezibuněčná komunikace
Vítězslav Bryja vystudoval Molekulární biologii a genetiku na PřF MU. Ve své experimentálně-biologické praxi se věnuje zjišťování a popisu mezibuněčné komunikace a možnostem využití těchto znalostí v léčbě leukémie i jiných typů nádorů. Podílí se také na projektech zapojujících studenty do mezinárodní spolupráce, garantuje na MU prestižní multioborový seminář Life Sciences Seminar.
Šest vědeckých pracovnic Masarykovy univerzity získalogrant Career Restart, který v září vypsala Grantová agentura MU. Jedná se o grant pro vědce či vědkyně, kteří přerušili svou kariéru ve výzkumu, například z důvodu rodičovské dovolené či jiných zásadních důvodů a bude se udělovat pravidelně.
Z naší fakulty byl grant udělen Michaele Kuchynka (Ústav chemie) a Andree Kraus (Ústav matematiky a statistiky). Gratulujeme!
Zajímá vás astronomie a rádi byste se dozvěděli něco o novinkách a zajímavých tématech současného výzkumu? Zkuste se podívat na vidcast Rozhovory o vesmíru, který připravují naši kolegové z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky. V pořadu vystupují astrofyzik Norbert Werner a teoretický fyzik Samuel Kováčik, kteří se kromě výzkumu na světové úrovni už mnoho let věnují popularizaci přírodních věd.
Oddělení informačních a komunikačních technologií (OIKT) a Ústav antropologie naší fakulty se společně s Ústavem výpočetní techniky MU, Filosofickou fakultou MU a dalšími organizacemi zapojily do 3D tisku tzv. rouškolapů. Jedná se o držáky roušek, jenž brání odřeninám a otokům za ušima zdravotníků, kteří jsou nuceni nosit po delší dobu ochranné pomůcky úst a nosu. Děkujeme, že pomáháte!
V posledních letech roste zájem o problematiku postavení žen ve vědě. Masarykova univerzita, a tedy i naše fakulta, v současnosti pracují na sběru dat v rámci výzkumu ohledně postavení vědkyň zde působících. Uvědomujeme si, že gender je oblast, ve které je stále co zlepšovat. I proto jsme webové stránky Přírodovědecké fakulty MU obohatili o sekci Ženy ve vědě, ženy na Přírodovědecké fakultě.
Projekt „Baron Trenck: Nová tvář legendy“, na kterém se s Muzeem města Brna podílel také náš Ústav antropologie, získal ve XVIII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis Zvláštní ocenění v kategorii Muzejní počin roku 2019.
Jsme moc rádi, že v pondělí 12. dubna 2021 jsme opět mohli otevřít venkovní část naší Botanické zahrady pro veřejnost, a to ve všední dny od 9.00 do 17.00 hodin (o víkendech máme zavřeno). Do botanické zahrady lze vstupovat pouze brankou z ulice Veveří.
V době uzavření zahrady jsme se snažili návštěvníkům zprostředkovat kontakt se zahradou alespoň virtuálně. Každý den jsme publikovali naše fotografie a zajímavosti ze světa rostlin na Facebooku a Instagramu. Odpovídali jsme na zahradnické i botanické dotazy, zveřejňovali fotoreportáže z pěstebních postupů, informovali o tom, co právě kvete.
I v omezeném provozu provádíme veškeré nutné zahradnické práce a pokračujeme také ve stavebních akcích. Vrcholí přípravy na rekonstrukci skleníku s kapradinami a úprava pokladny.
